hlavní strana

čtvrtek 24. ledna 2019

Zpět v sedle ... ;)


... si tedy vůbec nepřipadám, spíš je to nahoru dolů, dopředu dozadu a odtud tam.

Trochu zamotané ? Není divu, zamotaná jsem teď celá :))

Konstrukce střihu - řádná makačka :)
Jedu samozřejmě především v šití, stále ve vlnění a klubíčkách všeho druhu, látkách kdejakého složení a určení, prostě vše při starém ...
Anebo vlastně ne - pilně studuju, a jak to tak bývá, pro jedno bohužel zanedbávám druhé, a jelikož se snažím aby to nebyla rodina, tak to padlo na úklid, přesněji řečeno na okna. Nebylo už pořádně vidět, jestli venku mrholí, je mlha či co vlastně, a už se o nich manželovi i zdálo - NO VÁŽNĚ JAKO :))
Pak mě jemně poprosil, jestli bych s nima něco neudělala :)

Máte to stejně ? Si myslím :D

Brno v dešti - pro mě, milující déšť, krásná podívaná 

Když už jsem nakousla tu školu, jezdím 4x týdně do Brna učit se střihy a klasickou krejčovinu, což je, mimo věčného popojíždění, čekání a přecházení i cca 5h denně prostoru na VLASTNÍ MYŠLENÍ !

Můžu jen tak koukat z okna, číst si, plést, v Yelow busu sjíždět filmy (jj, rychle jsem se rozmazlila :D ) , až jsem to dotáhla k dokonalosti a v téhle chvíli, což je cesta Brno - Olomouc, zároveň koukám na film, chatuju na Messengeru, řeším maily a vůbec zprávy ze všech stran, na FB hledám nové holky od vlny co jsem se s nimi teď v sobotu seznámila v Praze (jo to chce samostatný článeček ) a pustila se do sepsání toho všeho chaosu co mě poslední dobou provází.

A nutno říct, že mě to takhle prostě baví :)
Od každého kousek, pořád v procesu a stále ve střehu :D

EDIT :
Tohle bylo na začátku prosince ...
Tehdejší Brno mám doježděno, ale hned na začátku února mě čeká další, tentokrát výživná  dvouměsíční etapa a tak se na jednu stranu vytěšávám - učit se něco nového v oboru, který vás zajímá je přece vždycky super - a na druhou stranu děsím toho docela dlouhotrvajícího kolotoče auto-vlak-bus-škola-bus-vlak-auto-rodina.
Na konci toho všeho bude jaro, tentokrát za odměnu :))
a taky poslední zkoušky ;)
Snad to rodina (i já) ve zdraví zvládne/me ...

Někdy je potřeba u vlaku najít svoje vlastní vozidlo :))

Pozoruju  teď na začátku roku mírné zpomalení, lépe řečeno nejde mi pořád jaksi nahodit tempo,
ale jak slyším, je nás mnogo takových, asi nějaký erupce či co :)
Tak šup šup ven, hezky na vzduch - a nemyslím jen cestou z práce do práce ;)
Endorfínky čekají !

                                               Hlavu vzhůru a slunci vstříc ♥






středa 18. dubna 2018

Na Boršov za ovečkama ...


... a Míšou, selkou ♥
(Jarda, sedlák, dorazil v závěru ;) a náš táta odpočíval po a zároveň před noční )




Krásný den na krásném místě ...







V sobotu zase na viděnou holky !  ;) 


A jedna Kofolka (to musí byť) v klasické nádražce, 

aneb průzkum terénu před plánovanou turistickou vycházkou za jarními jehňátky  :)




A co ta mikina ? 
Nový zkušební prototyp, který Valinka od rána do večera nesundala -
JO ! 


pondělí 9. dubna 2018

Je libo cestovat s jehlicemi ?


A tak vzniklo mini pouzdro na přání :)




Je vyztužené plastovou destičkou, tedy pevné i když trošku pružné, proto nemám strach že by se cenné jehlice někde v batůžku na tůře (třeba) polámaly.
Divíte se ? Tam všude se dá plést ?

Já ani ne, jsem podobně postižená :))

Loni v Krkonoších jsem taky pletla kde se dalo, večer už tedy nohama, jak jinak, že :))

Ale i tak, ponožky jsem tenkrát upletla skoro celé ;)



Takže hodně zdaru 
nejen při pletařských putováních ♥ 

Vaše Bella 


A já jdu pouzdýrko zabalit, aby zítra měla v Paze jedna šikovná pletařinka radost ;) 







úterý 3. dubna 2018

Naše Velikonoce ... a jak u Vás ?



Začalo to školkovou výzdobou - úžasný věcicčky nám Valinka nosila domů - 
a tak máme zase plný stůl krásy :)


Pokračovaly jsme mazancem z domácích šťastných vajec od milé paní vedle z vesnice  a mléka přímo od kraviček z Doubravského Dvora u Červenky.  
Nebojte, na pořádný výlet i s reportáží si zajedeme v létě hezky na kole :)

Recept na mazanec a podrobné on-line vedení je od naší Vajíčkové paní, maminky Toníčka od nás ze žabičkové třídy ve školce.
Mazanec se povedl hned napoprvé - jak je vidět do večera vcelku nedožil :))
A já se těším na další level spolupráce s paní, výuku pečení kváskového chleba ...









Přiznám se, že jsem těsto chtěla lupnout do pekárny vymíchat, 
ale je to prý těsto mazlivé a to vyžaduje jemnou ženskou ručku - 
no pravda, užila jsem si já i mazanec :))

Rozinky ani mandle nepřidány, dítě mi to dloubá, tak příště  ;) 



Moje snaha o alespoň malé krůčky směrem k Zero Waste stylu, info např. ZDE , 
mě dovedla k nápadu na trošku jinou nečokoládovou výslužku než dřív 
a tak jsme pekli zajíčkové muffiny.

Sestra moje drahá nám pomohla moc a moc a tak byli zajíčkové blesková akce :) 


Vajíčka jsou zdobena docela nezerowaste, košilky jsme měli doma už dýl ...
Příští rok nastoupí řepa, cibule, kurkuma, špenát a kdeco jiného ;)


Kapku strašidelná víla :))



A šmekustr může začít :)




Snad taky neuschnete ♥
My máme zase na rok vystaráno :)


A aby jaro už zůstalo, 
finišuju povlak na echt jarní veselý polštářek do kuchyně, 
na takové to malé povalování.







pondělí 12. února 2018

Olomoucké líbezníkování ...


Byla první únorová sobota, studená až hrůza, 
a já se vydala do Olomouce na odpolední kavárenské soirée 
do elegantní kavárny Mahler na Horním náměstí (to je to, co je dole ) :))

Už dlouho jsme nebyla jen tak sama, za dámu a ve "velkém" světě - 
 pro mě prostě výlet za hranice všedních dní.
A tak jsem si užívala klidu, ticha a krás Olomouce ... Já ji prostě miluju :)


Fotečky jsou cestou od vlakového nádraží do kavárny Mahler na náměstí - 
vítejte na procházce,
ráda Vás i sebe provedu :

Procházela jsem Masarykovou třídou (já  ostuda ani nevěděla že se tak jmenuje) a tam,
 vzhledem relativně nové normalizační architektuře, nic moc k vidění nebylo, 
až na pár výloh milých  obchůdků někde u Vrchního soudu -
 zde to teprve začalo  :)



 Mezi nádhernými honosnými městskými domy na začátku ulice 1.máje 
mě zaujala mě v mlze se ztrácející silueta
 věže katedrály sv.Václava ...


... a pak pohled na poměrně zarostlé koryto Mlýnského potoka, 
který jsme asi před 7 lety sjížděli s partou spřátelených vodáků 
- ale to bylo samozřejmě léto
 a z lodě to vypadlo úplně jinak :)


Od Caffe Pallace byl pohled na katedrálu zase jiný - 
a já musím přiznat, že jsem v ní a vlastně ani přímo u ní ještě nikdy nebyla.
Tak jindy :)


Vlevo v ulici opodál se mi vždy líbila kaple - portál Turistika o něm píše :

Nebýt mříže , tak do kaple vstupujeme vchodem v průčelí - přímo z hlavní třídy.
 Má naprosto  neobvyklou podobu a jedná se o otevřenou kapli s několika vnitřními vchody.
 V průčelí kaple vidíme dvě okna a vstupní branku, proti níž se nachází malý oltářík. 
Vlevo od něj stojí litinový kůň, vpravo visí kříž s Kristem. 
Příště tedy už budeme vědět :)


Kousek dál krásný průhled Akademickou ulicí na Biskupské náměstí - 
doporučuju pořádně projít všechny uličky tam :)


Téměř vždy jsem fascinovaná  Armádnímu domem po pravé straně ulice,
 který je pro mě též léta záhadou. Využiju tedy přiležitosti a teď doma v teple zjišťuji, 
že je to objekt bývalého augustiniánského kláštera, bývalá kadetní kasárna,
 mmt Posádkový dům armády - divadelní sály + restaurace + kanceláře . 
Mimo jiné je to rodný dům Rudolfa Eitelbergera, olomouckého rodáka a průkop rakouských 
dějin umění, památkové péče, muzejnictví a teorie architektury.

Zajímavé, co ? 
Vždycky mě překvapuje, že v tomto domě funguje i restaurace, která evokuje časy 
Dobrého vojáka Švejka. No někdy si dodám odvahu a zajdu třeba na čaj :)
Fotka vypůjčená, dům je tak ponurý že mě bohužel nenapadlo ho fotit. 


Naproti ulice mě téměř odpuzuje zvláštně vybydleně působící vchod do Špagetárny - 
nutno dodat že až při psaní tohoto článku při hledání na netu na mě vykouknul sympatický podnik , který tak vůbec zvenku nepůsobí - žeby záměr ? 
Hmmm, další podnět ke zkoumání olomouckých 
zákoutí :)


zdroj této fotky : Černá jak noc

A teď už to jelo ráz na ráz ...

Náměstí Republiky a na ní nenápadná Kašna Tritónů, která byla postavena po požáru v roce 1707.
V její nádrži je sousoší, které má dvě patra, která jsou nazájem oddělena prolamovanou mušlí, kterou nesou spolu se dvěma delfíny dva Tritoni (vodní muži, byli to drobní bůžkové vod). V mušli je umístěna postava chlapce, který stojí na skále obrostlé vodními rostlinami a drží si na řetězech dva vodní psy.
 Více : Olomoucké kašny


Průhled na další moje oblíbené olomoucké místo : Muzeum umění.
 Ještě jste nebyli v obrazárně ?
Ani nahoře ve věži ?
 Určitě napravte , stojí to rozhodně za to :)


Fotka průčelí kostela Panny Marie Sněžné nemůže chybět, 
je prostě dokonalý ...

A naproti nám  streetart - graffiti britského krále Edduarda II. se selfie tyčí, 
jenž se fotí mobilem - dílo to portugalského umělce Mr. Dhea ,
 vzniklé v roce 2015  v rámci olomouckého StreetArt festivalu.
Povedené, co říkáte ?


A už mě polyká fascinujícící lomený průchod,
 místo kde kdysi stávala Nová brána rozdělující olomoucké Předhradí. 
Lomená galerie je prostor, kde se vetšinou skrze nástěnné malby realizují streetoví umělci,
 a svou tvorbou se snaží zaujmout na zapůsobit na procházející návštěvníky. 
Tolik citace.
Obrázky jsou tam úžasné, jen mi už byla zima a tak jsem si mnoho neužila.
 Vzpomínám na časy, kdy se tady z volně umístěného klavíru linula krásná živá hudba - 
třeba to zase přijde :)









Jedna básnička nakonec :)


Další ze staveb, které mě zaujaly je nový hotel Miss Sophie's ,
 moc povedený a docela vysoko ceněný.
No koukněte sami Miss Sophie's
A co se jim obzvlášť povedlo, 
je styl a taky litinové sloupky na rozhraní chodníku - skvělý detail.



Tady se už Denisova ulice lomí do Ztracené - 
tam na konci je už Maher, cíl mého putování. 
Tento sloup mě fascinuje od nepaměti, podrobnosti o něm jsem bohužel nenašla.
 Tak aspoň fotka, jen výsledný dojem hyzdí dopravní značka -
 no líp to už nešlo ...


Sympatický portál architektonického studia Mimo mi udělal velikou radost - 
Bože proč já nebyla architektem !!!  ♥ 


Naproti zeď dvorku s průhledy, tak jsem pru-hlížela :))


Další perla hnedle vedle, jeden z mála hodně zchátralých domů v okolí, 
snad se důstojné budoucnosti dočká také.


Něco pro milovnice vůně strých dobrých časů - Budoár.
Nebýt sobota odpoledne, tak tam určitě zajdu, 
bohužel zavřeno. 
Tak příště :)


Pohled na druhou stranu ulice mě docela pobavil a já zase kolemjdoucí, 
jak jsem zvědavě obcházela a fotila :)
Pevně věřím že v teplejší počasí je koutek využíván  starým pánem v bačkorách a s jezevčíkem, 
nebo bystrou babičkou s drdůlkem a pletacími jehlicemi. 
K té by se mi zase hodila kočka kočkatá , 
nejlíp klasicky čarodějnicky černočerná ;) 


Vývěsní štít rybářské prodejničky U zlaté štiky mi též udělal radost.
Nutno dodat že dle starších fotek tam dlouho nevisí, 
díky za krásný detail pane majiteli :)


Co dodat ... Z dalšího obchůdku jsem už byla rovnou u vytržení - no není to nádhera ??? 
Věcičky, prostůrek, atmosféra ... 
Olomouc má prostě grády a já jsem tady ve svém živlu ♥


Doputovala jsem do starosvětské kavárny Mahler s báječným výhledem na náměstí ,
oko promine zelený kabátek rekonstrukce radnice.


Já se dál kochala a čekala na nečekané a pro mě vzácné setkání
 s jednou živelnou, ale velmi inspirativmí dámou  :)



A padla tma, čas letěl jako šílený 
a já v nekonečném toku vzájemného si povídání překvapivě zjistila, 
že jsme obě úplně stejné :))

Každá odjinud,  prošly jsme si jinou životní cestou,  ale ... jsou to holt věci mezi nebem a zemí.

Díky za setkání , drahá L :)





A borec na konec ? 
Já, bo jsem famfaronsky odjela vlakem se slabým šátkem do světa, 
ve světě byla zima,
já si pod vlivem událostí a s hlavou ještě v oblacích nechala ujet asi 5 vlaků
a odnesla to řádným zánětem dutin, chrchláním ještě týden a kus nato
 a díky viroze jsem měla téměř týdenní pracovní stopku.

Ale i tak, stálo to za to :)



Teď už víte co je líbezníkování ? 
Užívání si krás okolo, báječná to činnost, moje lázeň na duši ♥