hlavní strana

Zobrazují se příspěvky se štítkemvaření. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvaření. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 12. října 2017

Podzimní ladění ...


... nastalo překvapivě už v září - je to dobře či špatně ?

Njn, když jsem v létě brblala na upocená horka, říkal mi manžel "Ještě budeš vzpomínat " .
A měl pravdu , tedy zatím jen na půl - já prostě mám fakt ráda když prší :))





Ale v první řadě jsem mlsná, jako kočka ;)  - i když teda ta nenechavá ručka moje fakt není :))

Dnes se nám doma sešly vážně paradoxy -
manžel donesl z lesa houby a od kamarádky Jany jsme s Valinkou dostaly melounka.

Praváci, suchohřibové (nějak mi na konci nesedí ani I ani Y :)) , čirůvka, ryzci, růžovky, babky, třapatky, bedly  ...
Samá dobrota -  já mmt trávím smažák a zítra nás čekají řízečky - ňami ňami .

A melounek ?
Jana měla na zahradě dožívající dýně několika druhů a mezi nimi překvapivě i pár klasických sladkých melounů , sama nevěda co to vlastně všechno má.
Nám rostou z loňského kompostu tradičně kdejaká rajčata a jim stejně tak dýně.
A melounky jsou tedy podzimní překvapení, vlastně nakonec hlavně pro majitelku ;)
No já nevím jak vy, ale dodnes jsem měla za to, že rostou za sluníčka ,v létě a spíše na jihu :))
Jsou prostě věci mezi nebem a zemí ...


U nás na zahradě mmt sklízíme to, co jsme s Valinkou vysely na jaře :))
No fakt, letos to prostě nedávám.
Ale stydět se nemusíme, mrkev i řepa jsou ukázkové 
a mě napadá pořekadlo o tom, že čím hloupější zahradník, tím větší mrkev.
Tak nevím ... ;)



No koneckonců holku i kluka máme, takže je vlastně splněno, ne ? :))


Barvičky všude okolo taky nejsou k zahození, můžu se vyřádit se sukýnkama, kterýma se začínám docela zásobit. Za dva dny jsem si spíchla hnedle tři - to aby nechybělo.
Ano, jsem sukýnková ♥

Takhle kočičí byla speciálně určena jako skupinová psychovzpruha, 
aby jsme našeho pana lektora Drsoně líp zvládali, žejo holky ;))
Asi zabrala, ve "škole" bylo zase fajn.



                Obídek byl dneska taky barevný - kdejaká zelenina  zapečená s olivovým olejem ...

                                        Super extra příležitost pro hokkaido a moje poslední pidicuketky.


... k tomu kafíčko z kafematu , který jsme letos dostali od syna k předloňským vánocům ...

Ten původní záhy skonal , tak máme nového mazlíka - 
snad vydrží víc -
budu na něj hodná, 
fakt  :))


Balík byl vážně překvapení a já otrhala obal abych vyzvěděla co tam je, 
s rozbalením jsem počkala na hlavu rodiny, abysme si to užili společně :)


...  v hrníčku z dokonalého a mého moc moc oblíbeného obchůdku Tuareq
 mojí kamarádky Hanky ...

Ten tam prostě nešlo nechat , i když jich mám doma asi miliardu :))


... a dnes jak jinak než do růžova laděné šitíčko pro Valinku .


Včera bylo do hněda - 
ať je taky nějaká ta změna, že áno :))









Krásný večer,
s i bez hříbků.

 ♥ 












úterý 27. června 2017

Bezový sirup...


... patří k letnímu koloritu, i když jsme se k němu dostali až těsně před dovolenou,
a jelikož je pro mě balení fakt radost, tak jsme ho nechala na poslední chvíli,
no jako obvykle ;)





A to si ještě dám úkolečky, které fakt nepočkají , jako např. marmeláda, sirup ...

No uznejte, jahody za 14 dní nebudou a černý bez už asi taky nepokvete, 
takže kdy, když ne hned, žeáno  :))

<-- čti více přes Další informace  :)

čtvrtek 13. dubna 2017

Medvědí vaření ...


... nastalo, když nám hlava rodiny na cyklovyjížďce ulovila v lese medvědí česnek a já ho nechtěla jako každý rok jen tak hodit do mrazáku.


 KREVETKOVÉ TĚSTOVINY S MEDVĚDÍM PESTEM
je to můj vlastní recept, vymyšlený a zrealizovaný za pár minut, nejraději mám rychlovky. Snad ho vyzkoušíte a bude vám chutnat tak jako mě, to znamená moc a moc.
Takže mám tu čest vám ho představit :)

Potřebujeme :
- těstoviny (nejlépe čerstvé chlazené italské tagliatelle např. z Lidlu
                   a ty já bohužel neměla, tak musely stačit obyčejné semolinové špagety )
- pesto z medvědího česneku a parmazánu
- mražené krevetky (kupuju v Globuse, mají je na váhu)
- pórek
- slunečnicové semínko

Klasickým způsobem si připravím těstoviny.
Na pánvičce osmažím na olivovém oleji do sklovata trochu pórku a na to přihodím mražené krevetky, opékám za stálého míchání a trochu přisolím.
Do horkých zcezených těstovin zamícháme pesto dle chuti, nahoru navršíme krevetkovou směs, lžičku pesta, posypeme slunečnicovými semínky, nejlépe opraženými, a trochou parmezánu.

Semínka já dala v hnutí mysli, tudíž nebyly opečené a parmazán padl do pesta, takže žádný nezbyl :))

Podáváme ...

Dobrou chuť  :)



Recept je určitě možno obměňovat dle chuti např. přidáním kapky citronu do směsi, opepřit, místo parmazánu posypat kozím sýrem, místo pórku použít jarní cibulku... Fantazii se meze nekladou :)

Navíc budu ráda za další podněty na obměnu.

A jak na to úžasné PESTO ?
Recept je ODTUD , je opravdu skvělý a chutný.
Já použila k sekání tyčový mixer, pesto mám proto mírně našlehanější, což není na závadu.

Další dva druhy jsou čisté česnekové pesto pro manžela na přidání do polévky a kamkoli
a pesto se sušenými rajčaty  spíše pro mě, milovnici sušených a jakýchkoli jiných rajčat .

Na fotce jsou všechny 3 druhy pesta, zleva klasik, rajčatové a s parmazánem, docela je vidět ten rozdíl už v barvě.


To nej parmazánové jde obměnit kešu nebo piniovými oříšky, viděla jsem i recept s vlašskými ořechy, možností je fůra.
Já jsem ho musela v lednici zarovnat až dozadu, bylo by hned pryč ... :D









pondělí 25. dubna 2016

Římské placičky

... přijdou na řadu, když se začne brát zdravá strava vážně :D


  Být holka stáří 20 let, byl by ze mě alternativec jak býk.  Hrozně mě nebaví, ale přesto jedu, v těch starých zajetých kolejích, co se našeho stravování týká. Naštěstí se občas nejde človíček, který mi ukáže jinou cestu a já mám chuť něco změnit. Pánbůh zaplať za takové lidi kolem mě i nás, ať se to týká čehokoli. Mám ráda své světlonoše a ty, co mi přinášejí nový a čerstvý vítr :)
        Mořský okoun k obědu, proč ne? Kuskus je u nás zabydlený už dlouho, většinou ve spojení s kuřecí zeleninovou směsí. Tím naznačuji, že nějaké ty vlašťovky by už byly :D.  Římské placičky (směs s velkým podílem cizrnové mouky) jsou další a vítané zpestření našeho jídelníčku, leč je nutno poznamenat, že ne všemi členy naší domácnosti jsou tyto změny bezvýhradně přijímány a ceněny.
        Den po tomto experimentu byla na jídelníčku frankfurtská polévka - Valinka párečky miluje -  a palačinky s domácí rybízovou marmeládkou a to, musíte uznat, je opravdu velký kalibr. V rozporu s předchozím článkem a povzdechnutím si nad kvalitou Valinčiny konzumace musím říct, že jsem tentokrát vyloženě valila bulvy (pardon , ale fakt až tak :D).  Polívečka chutnala moc moc moc a palačinky si přidávala :)  Buď jsem se jí opravdu trefila do chuti anebo černá doba u stolu skončila. Ale to zjistím až zítra, polévka zbyla a dostala ji ještě dva obědy, citlivá duše promine, ale byla jsem ráda že jí konečně něco jede :D
        Zpět k tématu ;)  Hlava rodiny snědla celou svou porci a prý že stačí, že má dost - rozuměj "Není to sice nic moc, ale já to zdlábnu protože přece nejsem žádný šťoura, ale co je moc to je moc a jednou mi to opravdu stačilo " a Valinka, věrna své pověsti, vyďobala masíčko a tím to haslo. Poloviční úspěch taky úspěch,no ne ? :D
        Mě chutnaly nad očekávání skvěle, dokonce jsem byla potěšena že zbylo a dnes jsem si dala k večeři. Manžel zůstal prozaicky u tvarůžků s chlebem a cibulí, které jsem si zvykla mít stále v záloze ;).  Pro dokreslení, Valinka si dnes vytrvale stála na "mase bef ", přeložím Šunka bez čehokoli...


Takhle se to kupuje ...


...takhle se to smaží -v pozadí připravená směs na naplnění 
(v tomto případě z kuřecího masa a mražené Wok zeleniny) 


....takhle to vypadá na Valinčině talířku ...
(Focení byl problém, stále mi kradla vidličku , pak ta fotka má vypadat :D) 


... a takto na našich talířích.  


pátek 15. dubna 2016

Musaka


http://recepty.vareni.cz/recka-musaka/ 


Pro velký úspěch přidávám první recept na opravdu ÚŽASNOU  řeckou musaku, která je sice dosti pracná - mě s dceřinnou vydatnou pomocí zabrala téměř celé dopoledne, ale je rovnou i s bramborami , tzn. hotovo jednou ranou.
Pro mě je to ideální řešení, když je Valinka jednou za týden ve školičce a já mám opravdové volno, které si samozřejmě nějakým vařením nebudu kazit .
Tentokrát zasedám k pastelkám a můžu jen tak relaxovat :)

Jen provozní :
Bešamelu stačí asi 2/3 jestli tedy nemáte rádi 3 cm vrstvu, parmazánu jsem tam šupla celý sáček jelikož nemám ráda zbytky a brambor kolem 700g , ať se tam nahoře samy nebojí .
Maso jsem použila vepřovou libovou kýtu .

A ten kus cibule v pánvi s masem, to jsou průvodní jevy Valinčina vaření , krájí příborovým nožem - tím modrým dole  ;)










Dobrou chuť přejeme ! :)



Moje pastelkohraní x)

Naše kulinářské okénko

Jsou dny, kdy se mi hodí uvařit na víc dní .
     Nejraději bych navařila rovnou na týden, ale to by z pochopitelných důvodů ani nešlo ani neprošlo :D A jelikož naše robě prostě NEPAPÁ jako (myslím si) každé druhé hezky vychované dítko to,  co mu maminka, potažmo já, uvaří upeče namaže a nedejbože namíchá, tak je stejně sázka do loterie servírovat každé nové jídlo, co ona nezná (nebudu lhát, někdy i to známé není právě to ono ) :D
Stačí letmý pohled na připravený oběd a zhusta následuje odvrácení hlavy, zavření očí a zakrytí si pusinky ručkou . Na naše naléhání , ať aspoň zkusí, že jí to bude určitě chutnat, ještě navíc vehementně vrtí  hlavou rkouc "Mě to nekutná" . A je vymalováno...
     Často tedy jedu na jistotu a neřeším nic složitějšího než kus masa  s drobkem přílohy - a to nesmí být s omáčkou, šťávou ani se známkami třeba zeleninové směsi na talířku . Všechno takové je odstrčeno jako "Špinavý" a já mám po naději, že se mi dítě nají a jak známo, spokojené (rozumněj najezené) dítě = spokojená matka .
     A tak si oddechnu že jí, že jí to chutná, ztratím ostražitost a ejhle. Stačí špatný pohled, výraznější zvuk, větší kousek masa a podobná drobnost  a Valinka odkládá příbor a sjíždí ze židle.  Někdy se jí všechno tohle hodí jako spouštěč k tomu, že už "Stačí, mami" a já můžu jen polknout a zkoušet ji přesvědčit, že ještě trošku by to chtělo. Leč dítě je paličaté (po tatínkovi, jak taky jinak, že ? )  a nátlak nikam nevede. Naštěstí jsou i dny a chvíle, kdy docela jí,  ale  musím říct že obdobné zkušenosti má drtivá většina rodičů okolo, tak se pak s úlevou ujišťujeme, že ti naši dárečči jsou vlastně všechny stejní.
     Zvláštní kapitola vůbec je teplota pokrmů. Horké je všechno, co je víc než vlažné . Tak musíme foukat, krájet a chladit aby to nebylo HORKÉ. Obzvlášť tento její zásek mě vždycky tak rozžhaví, že je opravdu těžké něco zchladit :D Tak není výjimkou, že obědvá masovou polévku s právě zatuhujícím tukovým povlakem nebo ztuhlé maso, byť nakrájené na kostičky a mě se u toho - jak to slušně říct - navaluje.
     Aby to nevypadalo, že ji nedám šanci a nutím jíst fakt hrozné věci musím dodat, že v procesu příprav ozobává a uždibuje úplně všechno, ať horké nebo studené, i syrové maso a vajíčka , a je unešená jaká je to ňamka. Její oblíbenou zeleninou je cibule a pórek a ovoce je dle jejího názoru zřejmě jedovaté . Když byla miminko, papala jako vlaštovka s otevřeným zobáčkem dobře, ráda a bez problému kdeco, i červenou řepu a špenát, asi to bylo to pověstné ticho před bouří :D
     A to naše kulinaření ?
Jen začnu něco kuchtit, je u mě rychlostí blesku, táhne si svou dětskou židličku se slovy"Musím ti pomoct mami" a jako Rákosníček všude kouká, všechno ochutnává, do všeho načuhuje a všechno mi bere pod rukama.
Tudíž základní ingrediencí je u mého vaření trpělivost a psychická odolnost.
Někdy se mi podaří nepozorovaně začít, ale jsem brzy odhalena. Máme už za ten zhruba rok svoje finty, kdy a kde  mi může židličkou zatarasit šuplíky, dvířka nebo jiné potřebné úseky linky. Když třeba potřebuju otevřít horní šuplík s příbory a noži, tak ji stojící obejmu zezadu kolem hrudníku a ona mi v hlubokém záklonu umožní dostat se do něj,  když mouku z toho spodního, tak jen řeknu "huš huš " a ona skáče ze stoličky dolů . Jsme prostě sehrané :D
    Jenže čím starší, tím je odvážnější a už jí nestačí krájet cibuli nebo rohlíky příborovým nožem . Tak jsem jí včera  (vědouc že si na sebe šiju bič) dovolila s mou pomocí pokrájet brambory do musaky. Až někdy budu u vaření spěchat, tak jsem si víc než stoprocentně jistá tím, že si na to vzpomene a bude to vyžadovat jako běžnou, mnou zavedenou věc.
A dobře mi tak ...



                                      Doprovodná fota jen pro otrlé ! :D
Předem uvádím na pravou míru, že se nejedná o týrání jak by se mohlo zdát  (maximálně tak mé), během celé akce byla pohodička, jen  stačil jeden pohled do talíře a bylo to :(

Příklad spolupráce, kdy "válela" knedlíčky z tvarohového těsta a ujídala těsto ...

... a jak jí to vlastnoručně uvařené jídlo pak chutnalo :(