hlavní strana

čtvrtek 21. dubna 2016

Já když na to přijde tak i pletu ...

      ... pletu dobře, pletu ráda - dovolím si parafrázovat notoricky známou repliku  z filmu Anděl na horách s nepřekonatelným Rudolfem Deylem "Já když na to přijdu tak i skáču, skáču dobře, skáču rád "
     Jen tak mírně zavzpomínám na své začátky při návratu k pletení do zhruba 20 letech :)
     Jeden z velkých okamžiků (pletařky a ostatní rukodělky pochopí)  pro mě bylo pořízení si neuvěřitelné sady dřevěných pletacích výměnných jehlic.  Už jen když přišly a zavoněly mi krásnou vůni přírodních olejů, oku zalahodily nádhernými barvami a prsty se kochaly hebkostí povrchu, to všechno si budu vždycky pamatovat.


     Od té doby pletu. S radostí, nadšením a očekáváním,  pýchou, když se dílko vyvede.
Někdy si to opravdu užívám, to když je o něco víc párání, ale i tak to mám ráda, hlavně že motám :D 

     K ručním pracem mě kdysi přivedla moje maminka, která si s námi čtyřmi dětmi a velkým hospodářstvím ještě našla čas na takové , pravda v 70 letech navýsost praktické zájmy, jako pletení, šití a drhání. Časem jsem se naučila navíc vyšívat a háčkovat , což se mi taky v životě docela hodilo. Mé další  začátky v 90 letech byly ve znamení šití a pletení pro děti, v obchodech totiž bylo nikde nic a tak se tvořilo doma. Z té doby mé dva dodnes uschované svetříky :)



     A teď ? Mám rozpletené ponožky, úžasný šátek na rodinnou slávu čeká na poslední finální úpravy, za sebou pár krásných zážitků na pletařském poli a taky pár skvělých spřízněných duší jak virtuálních tak opravdových a mému srdci drahých .

              No jak tak koukám, dnes jsem nějak naměkko :) Ale mám nárok, no ne? 
   Vzpomínky na doby minulé mě dostávají -  děti byly malé, my mladí a svět jednodušší a menší.

     Tu máte pro představu pár mých projektů, jak je dnes ve světě zvykem říkat ;)


...moje prvotina, cardigan pro mě....




 ... sukýnka pro Valinku pletená loni v létě na zadním sedadle cestou na Lipno ...




...setíky pro kamarádčinu novorozenou holčičku ...



...svetřík pro Valinku doplněný velice oblíbenou a padnoucí čepičkou ...





a další vymazlenec (moje pletařská maturita) :)




     Nemůžu vidět jehlice holé, bez načatého pletení jsou jako vyschlá řeka nebo mrtvý les, nejde na to koukat. Doplést, uzavřít, nahodit, plést, doplést, uzavřít, nahodit a pořád dokola, to je jejich život který jim dávám a móóóc mě to baví :)

A co vy ? Pletete ? :)   
                                                                                        


 





2 komentáře:

Unknown řekl(a)...

Jestli se nepletu tak jo. Dobře to ještě nelze říci ale rozhodně ráda :-D Tvoje kousky jsou top! A pusu Valince :-)

Bella řekl(a)...

Ty jsi ale popleta. dyť pleteš jak bůh sim tě :D
Vainka pinká a máma padá na ústa rovnou na klávesnici ....