A jak je dnes ?
Ráno do skoku a večer už fakt skáču. Bolí mě trochu svaly ani nevím že tam ještě potvůrky byly.
Ale ocel ve svalech cítím pořád, to ne že ne :D
A aby nechybělo, vzhledem ke krásnému počasí jsme se s Valinkou pustily do záhonků .
Valinka běhala, kopala, ryla, zalévala a já zatínala zuby :D
Vychovaná od tatínka, že záhonky musí být jak když střelí, jsem musela ze svých nároků hodně slevit a být ráda, že se to aspoň trochu jako záhonky tvářilo, byť mé srdce krvácelo.
Při setí hrášku už byla disciplína nastavená a máme letošní první záhonek hotový - tomu říkám úspěch. Valinka nadšeně "počítala" kulatá semínka hrášku, zaplácávala je a aby byla přecejen jistota, ještě si na záhonek sedla. No mám já to srdce jí nadat? Seděla tam jako slepice na vajíčkách, třeba je to vážně urychlí :)
Z prádelny jsme vysvobodili 13 let starou Araukálii aby zaujala své místo u altánku,
kde zajišťuje alespoň nějaké to soukromí ...
 |
... pověsili úžasnou houpačku, kterou obzvlášť Valinka miluje a dělá na ní odmalička psí kusy ala capoeira ( a my máme docela smůlu a na řadu se moc nedostáváme ) ...
... a ještě omladily muškáty, snad z nich zase letos bude hodně parády .
Začalo bouřit, tak jsme šli domů a jelikož já odjakživa miluju déšť, tak jsem ještě chvíli brousila kolem oken a užívala si krásný klidný jarní deštivý podvečer.
Už se nemůžu dočkat, až si sednu s klubíčky v dešti do altánku a budu tiše poslouchat to úžasné šustění kapek okolo.
Takový nádherný výhled máme na naši stoletou magnolii a už se blíží rychle její čas - ale o tom zase příště :)
A po všem tom krásném pachtění koupel a teplé kakao, jako od babičky.
A co k večeří ? Valinka jindy docela tvarůžková dnes upřednostnila rybičky.
Rodičové si dali hezky po lošticku tvarůžky a Romadur :D
Když už, tak už, no ne ?
Dobrou chuť :)
4 komentáře:
Krásný den jste měly! :-)
Nám funguje u syna si ho nevšímat a jíst si svoje ( většinou to samé co má on ) a když začne mít zájem o naše jídlo, klidně mu od sebe dáme a na střídačku ho krmíme vlastní vidličkou z jeho a našeho talíře. A klidně mu ujídáme z jeho talíře :-))) Většinou když zjistí že máme opravdu to samé co má on, to svoje dojí.
Dojídání by byl asi vysoký cíl, jsme rádi že sezobne aspoň trošku.
Dnes aktuálně bramborové placky s tvarohem , a jen díky tomu, že jsme ji nechali a jedli zatímco pořád naříkala že "to mi nekutná mami, víš ..." . Nakonec se odhodlala a krapínek pojedla.
Jíst něco jiného než ona, to bych ani nezkoušela, výsledek je mi předem jasný.
Jsou to naše zlatíčka, potvůrky ;)
To jo Luci, počasí nádherné a všude klid a mír, povedl se nám krásný den x-)
Okomentovat