.... a mě od rána bolí hlava .
Dnes nadále shon a spěch,
na to že na svatbu máme "jen přijet" se mi to poněkud vymyká z rukou :D
Jenže jak to tak bývá, nejlepší výkony podávám pod tlakem,
tudíž jsem vlastně doteď vyčkávala (přece, no ne ? :D ).
Od rána mám - objednány klubíčky z irské přádelny, prostě mi nedalo nevyužít příležitosti mít další skvost do mé sbírky klubíček. Ještě chvilku a můžu si otevřít galanterku :) Zatím mi chodí spřátelené duše na exkurzi za hranice všedních dnů klubíčkového světa. Já i ony máme radost, svítí nám oči a přesně víme, co z čeho by bylo parádní, kocháme se barvami a odstíny, muchláme se a zkoušíme hebkost či škrábavost toho kterého klubíčka. Největší radost mám když se můžu pochlubit něčím, co nikdy neviděly a musím říct, že takových kousků už je vážně hódně. Ale to už je na jiné povídání :)
Pak uvařen oběd k obědu, který dítě odmítá jíst - tzn. že jsem vyměkla a k zapékaným bramborám s kuřecím mletým masem Alá Maggi jsem opekla kuřecí steaky (tohle kdyby mi někdo vyprávěl tak si klepu na čelo :D ) a teda milostivá snědla asi 6 cm čtverečních masa .
Taky mám vyzkoušeny dvoje a vyprány jedny vhodné Valinčiny šaty, jak to tak vypadá, stejně jí dám ty neprané, protože mají vyšší živůtek a jí a) nebude čouhat tílečko z výstřihu a b) nebude jí foukat do dekoltu , tím snad zmírním případné následky ne příliš ideálního počasí. No uschnout by už nestihly, tak jak to tak vypadá povezou se pro jistotu oboje :D
Odpoledne mi kamarádka Radka, dobrá to duše a zároveň majitelka zmíněných šatiček, přivezla až domů pod nos čarodějnický klobouk vlastní výroby, protože jak to tak bývá , aby toho nebylo málo, zítra mají ve školičce čarodějnický rej a já jasně že doma po skříních nemám schovány klobouky a sukně černé barvy a času a v hlavě prostoru je už taky pomálu. Tak o půl osmé večer improvizujeme s módní přehlídkou a vyhrává moje černé tílko do cvičení, které po sesukování ramínek a převázání pasu černým šátkem vypadá docela schopně. Na první cenu to ale opravdu nebude ;)
Navrch mi, děvče drahé, jedouc se svými třemi dcerami věkově od půl roku do 6 let na nákupy, ještě posháněla, koupila i přivezla chybějící lososovou kravatu pro drahého. Teď už spolu opravdu budeme všichni bezpochyby ladit a můžeme směle do světa.
Už jen punčochy pro mě a nahatí snad nebudeme :D
U telky opilované nehtíky, které se jak na potvoru včera začaly nebezpečně lámat, nevyžehlené prádlo s žehlicím prknem bylo takticky odklizeno z očí, zahájeno rovnání prádla a kdečeho potřebného sebou, do komínků, vydrhnutý sporák a linka, protože se ráda vracím do čistého a uklizeného bytu. A zítra ? Dítě ve školce, manžel v práci a já k obědu krabičku výše zmíněných brambor s kouskem steaku, k večeři nějaká rychlovka a snídaně v sobotu ? Pro mě asi nee, já budu snídat lak a šampon u kadeřnice a make-up u vizážistky :D
Mám ale pocit že nejhorší je za mnou, moje malé snažení se překlopilo k závěru a já konečně
dosahuju kýženého vnitřního klidu.
Dnes si tedy dopřeju chvíli příjemného večerního malování, už se moc těším :)
Krásný večer, Bella :)
2 komentáře:
Moc si to dneska uzijte vsichni 😊😊😊
Děkuju Denisko, vydařilo se, jen ta rekonvalescence je jaksi delší :D
Ale byl to šťastný den :)
Okomentovat