Jen tak mírně zavzpomínám na své začátky při návratu k pletení do zhruba 20 letech :)
Jeden z velkých okamžiků (pletařky a ostatní rukodělky pochopí) pro mě bylo pořízení si neuvěřitelné sady dřevěných pletacích výměnných jehlic. Už jen když přišly a zavoněly mi krásnou vůni přírodních olejů, oku zalahodily nádhernými barvami a prsty se kochaly hebkostí povrchu, to všechno si budu vždycky pamatovat.
Od té doby pletu. S radostí, nadšením a očekáváním, pýchou, když se dílko vyvede.
Někdy si to opravdu užívám, to když je o něco víc párání, ale i tak to mám ráda, hlavně že motám :D
A teď ? Mám rozpletené ponožky, úžasný šátek na rodinnou slávu čeká na poslední finální úpravy, za sebou pár krásných zážitků na pletařském poli a taky pár skvělých spřízněných duší jak virtuálních tak opravdových a mému srdci drahých .
No jak tak koukám, dnes jsem nějak naměkko :) Ale mám nárok, no ne?
Vzpomínky na doby minulé mě dostávají - děti byly malé, my mladí a svět jednodušší a menší.
Tu máte pro představu pár mých projektů, jak je dnes ve světě zvykem říkat ;)
...moje prvotina, cardigan pro mě....
...setíky pro kamarádčinu novorozenou holčičku ...
...svetřík pro Valinku doplněný velice oblíbenou a padnoucí čepičkou ...
a další vymazlenec (moje pletařská maturita) :)
Nemůžu vidět jehlice holé, bez načatého pletení jsou jako vyschlá řeka nebo mrtvý les, nejde na to koukat. Doplést, uzavřít, nahodit, plést, doplést, uzavřít, nahodit a pořád dokola, to je jejich život který jim dávám a móóóc mě to baví :)
A co vy ? Pletete ? :)
2 komentáře:
Jestli se nepletu tak jo. Dobře to ještě nelze říci ale rozhodně ráda :-D Tvoje kousky jsou top! A pusu Valince :-)
Ty jsi ale popleta. dyť pleteš jak bůh sim tě :D
Vainka pinká a máma padá na ústa rovnou na klávesnici ....
Okomentovat