hlavní strana

sobota 23. dubna 2016

Vůně léta

... mi vytane na mysli vždycky, když narazím na fotky od moře.

     Trocha ohlédnutí za loňským létem :)



   Jak a kam na dovolenou ? Jsme oba dva vodní znamení, tak není co řešit 
a léto je už tradičně mimo návštěv hor i ve znamení moře.

     Že jsme rádi objevitelé a cestovatelé, nenecháme si nikdy ujít příležitost a navštěvujeme i další okolní města. To je jeden z důvodů, proč neletíme, nejezdíme s cestovkou ani jinak organizovaně, ale sami, autem a do místečka, které si předem vybereme podle nám milých kamenitých a skalnatých pláží a přístupu k volnému moři. Jezdíme takhle už několik let a nikdy se nám nestalo nic špatného, vždy jsme našli ubytování až na místě, za slušnou cenu a na krásném místě u příjemných lidí. 
    A že jsme rádi neomezovaní, jezdíme vždy na blind, obíháme ubytování a docela brzy se zadaří. 
A nebývá ani nejlevnější, ani nejdražší, ani největší, ani nejmenší, ale líbí se nám nejvíc a my se zase líbíme naším bytným, což je jak jistě souhlasíte, docela zásadní věc :)
      Voní tu moře,  jak říkal náš první pan domácí  Petar v Ražanji  "MÓRE MÓRE " a už naléval Rakiji a při každé příležitosti vtipkoval o Viagře, u čehož se jeho paní potutelně usmívala, asi to byl jeho kolorit. Další domácí - Nikša se sestrou a maminkou, která si s námi povídala česky a polsky a nechala nám užívat jejich terasu, nad kterou zráli maličké meruňky a my si mohli trhat co hrdlo ráčí. Nebo Zoran, starší důstojný pán s pracovitou a nanápadnou ženou a hojně navštěvovaný dětmi s rodinami -  který nás vzal na projížďku motorovým člunem, já seděla na přídi jako mořská panna s mořským větrem ve vlasech a pak mu na oplátku opekla pravé české bramboráky s jejich mažuranem (majoránkou). Ty jsme potkali v Žuljaně.  
     Tyhle všechny nám do cesty poslal osud a já jsem za ně moc ráda. Dali nám domov, příjemnou společnost a nezřídka svůj čas a přátelství. Pekli nám ryby, nalévali silné trpké rudé víno, darovali jejich tamnější bylinky a dovolili nám trhat fíky ze zahrádky. Od té doby se jimi v Chorvatsku nacpávám co to jde, u nás jsou totiž tak slaďoučké prostě nesehnatelné, a manžel už mi rovnou staví u silnice, když vidí jak obhlížím obsypané fíkovníky s medově sladkými plody.
     Jen se nepovalujeme, ale i jezdíme objevovat okolní pláže a letoviska a sledujeme život obyčejných lidí a věčný tok turistů. Kupříkladu na Korčule jsem seděla a 2 hodiny pozorovala naloďování zástupu lidí na obrovskou výletní loď. Fascinoval mě systém odbavování a rozdělování pasažérů do malých přepravních lodí, připomínajících spíš tank křížený s ponorkou než vodní plavidlo. Pak jsme se na netu dočetli, že se na tuto loď vejde až 3.500 pasažérů - neuvěřitelné ! A pak ještě několik dní virtuálně sledovali loď na její plavbě středozemním mořem.
        
                Proto miluju cestování a poznávání, je toho tolik k údivu a obdivu kolem nás :) ♥



... samozřejmě povinná výbava nesmí chybět - pletu a háčkuju totiž i v autě , nesmí ale být kruháče a serpentýny , to pak blinkám :D


                                                               ...punatské přivítání ...



PUNAT - ach tam bylo nááádherně x-)











...ranní idylka :)
Koho je asi místečko vpravo ? Správně, moje :D


                                     





                                                  ... vždyť říkám že pletu ráda ;)

                                              ...chvíle nesmrtelnosti než je smylo moře ...


                                   ...další moje vášeň, fotografování a stylizování ....
                                                  A takových mám ještě 37 :D





                                                              ...polední siesta...









KRK - největší město na ostrově Krk




....neúmyslný autoportrét s úžasnou místní keramikou ...




BAŠKA  - až moc zalidněná jedna obrovská dlouhá pláž,
 ale krásné výhledy ze starého jádra města 











VRBNIK - kdo tam nebyl, jako by nežil .
Úžasné překvapení z polohy městečka, které se sluní na břehu moře,
 jenž  do něj vykrajuje hluboký vodní zářez. Asi nejnádhernější staré úzké spletité uličky, poschoďovité domky s dokonale řešenými terasovými dvorečky, 
do hladka ošlapaná starobylá kamenná dlažba, které jsme neodolali a chodili po ní bosi.

Vrbnik se mi hluboko zaryl do paměti, nádherný zážitek, prostě dokonalé místo ... ♥




                                  ... tenhle byl na prodej a já se na chvilku zasnila, co kdyby ....








                                                                 ...naše bosorka  :) ....

                                           ...nejužší ulička světa dlí právě ve Vrbniku :)...


A na rozloučenou jsme si koupili na trhu v Punatu pravou chorvatskou upomínku, 
keramický obrázek od paní původem ze Slovenska :D
No není ten svět malý ? ;)

Zdobí mi můj pracovní koutek spolu s dalšími andělkami, srdíčky, a ptáčkem :)



















Žádné komentáře: